4. Cestovatel a fakír

20.04.2013 15:56

Bhagwan Shree Rajneesh - Osho

Učený cestovatel jednou přišel navštívit proslulého fakíra. Z nějakého důvodu se necítil dobře, asi kvůli obtížné cestě.
Vztekle si zul boty, mrštil je do kouta a s mohutným bouchnutím rozrazil dveře.

Když je člověk vzteklý, zouvá si boty tak, jako kdyby byly jeho největším nepřítelem. Otevírá dveře tak, jako kdyby mezi ním a dveřmi bylo nepřátelství. Rozrazil dveře, vešel dovnitř a poklonil se fakírovi.

Fakír řekl: "Nepřijímám tvůj pozdrav. Jdi a omluv se dveřím a botám."
"Blázníte?" Zeptal se cestovatel. "Omluvit se dveřím? A páru bot? Proč? Copak jsou živé?"
Fakír odpověděl: "Nerozumíš tomu, když přenášíš svůj vztek na tyto neživé předměty. Hodil jsi boty na zem, jako kdyby se něčím provinily a otevřel jsi dveře, jako kdyby to byl tvůj nepřítel. Když dokážeš uznat jejich jsoucnost a přenést na ně svůj vztek, pak musíš být také schopný se jim omluvit. Jdi a omluv se jim. Jinak nemám chuť s tebou dál rozmlouvat."

Cestovatel si uvědomil, že když cestoval tak daleko, aby se setkal s tímto slavným fakírem, bylo by směšné, aby jejich rozhovor ztroskotal na takové maličkosti. Šel tedy k botám, sepjal ruce a řekl: "Přátelé, odpusťte mi mou hrubost." Ke dveřím řekl: "Odpusťte, provinil jsem se vůči vám, když jsem do vás tak vrazil."
Co všechno to pro něj znamenalo!

Ve svých pamětech cestovatel napsal, že si napřed připadal strašně směšný, ale když se omluvil věcem, něco se s ním stalo: cítil se klidný, jasný, míruplný. Pocit klidu, vyrovnanosti a radosti, který získal pouhopouhou omluvou dveřím a páru bot, přesáhl jeho nejfantastičtější představy.

Když se věcem omluvil, vešel dovnitř a posadil se k fakírovi. Ten se zasmál a řekl. "Teď je to v pořádku, teď jsi správně naladěný. Teď si můžeme popovídat. Dal jsi najevo lásku a zbavil ses břemene. Teď může vzniknout mezi námi vztah."


(Vybráno z knihy Osho - OD SEXU K NADVĚDOMÍ, Pragma 1992)