10. Vaše zdraví závisí také na způsobu, jak dýcháte

14.04.2013 21:44

Ed Harrold

Jóga už dnes bývá široce uznávanou jako doplňkový léčebný prostředek pro snižování stresu, úzkosti nebo deprese či zvýšeného tlaku krve. Která součást jógy však v těchto případech působí? Jde především o dýchání. Ačkoliv dnes existuje mnoho různých stylů jógy, je tu jedna věc, kterou mají všechny společnou. Tělesný pohyb je doprovázen nosním dýcháním. U nikoho, kdo se dostatečně seznámil s tímto druhem cvičení, nezaznamenáte dýchání ústy, jak bývá jinak běžné v tradičních fit centrech. Studenti jógy totiž vědí, že nos je určen pro dýchání a ústa pro jídlo.

Jógové dýchání se všeobecně nazývá pránajama. Znamená to „řízení dechu“ nebo také „ovládání životní síly.“ Existuje mnoho druhů dechových cvičení, určených všem – počínaje začátečníky až pro pokročilé. Jednotlivé techniky se liší jednak stupněm obtížnosti, ale také i léčivými vlastnostmi. Podle toho, jaký druh jógy je využíván, bývají do výukových lekcí vždy zahrnovány i některá dechová cvičení.

Dýchání nosem a dýchání ústy už ze svého principu vyvolávají odlišné tělesné odezvy. Dýchání nosem aktivuje parasympatický nervový systém (PNS), zatímco dýchání ústy zase sympatický nervový systém (SNS). Kyslík do vaší krve je dodáván plícemi. Jestliže plíce nestíhají dostatečně okysličovat krev, začnete vnímat zkracování dechu a zpravidla nastupuje i dýchání ústy, které zároveň zrychluje srdeční rytmus a stimuluje uvolňování většího množství hormonů SNS do vašeho oběhového systému.

Někteří z průkopníků alternativního léčitelství poukazují na to, že dnešní tradiční cvičební programy přidávají další stres našim tělům, protože se při nich dýchá ústy. John Douillard byl jedním z těch, kteří měřili zátěž autonomního nervového systému v průběhu cvičení a porovnával přitom dýchání nosem a ústy. Při běžném cvičení, kdy bylo potřeba dýchat ústy, bylo zjištěno významné zesílení SNS a současně oslabení PNS. Když ale bylo cvičení upraveno tak, aby bylo možné dýchání nosem, byl pozorován jen 50% nárůst SNS a PNS se naopak také posiloval. „Protikladné nervové systémy se posilovaly souběžně,“ vysvětlil John Douillard výsledky svých měření.

Navíc bylo i zjištěno, že dýchání nosem přináší o 10 až 15% vyšší oxidaci krve. Děje se tak díky reakci na kysličník dusíku, ke které dochází v nosních dutinách. Tento objev učinili v roce 1993 tři američtí výzkumníci a za to dostali Nobelovu cenu pro medicínu. Před jejich objevem bylo na tento plyn nahlíženo především jako na znečišťující složku životního prostředí. Výzkum ovšem prokázal jeho důležitou funkci pro naše těla.

Kysličník dusíku totiž působí tak, že rozšiřuje krevní cévy. Když při nádechu nosem proudí dovnitř, alveoly se postupně rozšiřují a díky tomu jimi může proudit větší množství krve a následně je pak okysličena. Toto ale NENASTANE, pokud probíhá dýchání ústy. Nepodaří se to také tehdy, když někdo musí používat respirátor a nemůže přitom dýchat nosem. Také přidávání kysličníku dusičitého do tlakových lahví, ze kterých se dýchá ústy, takto nepůsobí. Účinek se dostavuje pouze tehdy, když je vzduch nadechován nosními cestami.

Kysličník dusíku rovněž ovlivňuje funkce nervového systému, pomáhá každé tělesné buňce fungovat, léčit se a ubránit se napadení. Mezi jeho další pozitivní účinky patří i tyto:

- Zlepšení krevního oběhu (důležité při vysokém tlaku)
- Snižování bolestivosti
- Podporuje hubnutí
- Dodává energii
- Snižuje zánětlivost
- Zlepšuje trávení
- Posiluje imunitní systém
- Pomáhá při prevenci proti rakovině
- Je prospěšný pro činnost mozku

Takže tedy DÝCHEJTE... především nosem!


Zdroje:
1)
www.lifespa.com with John Douillard, March 2010: Enjoy Exercise Every Time!
2)
www.nitrodoctor.com/history.html Nitric Oxide History
3)
www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19875719 Pubmed, January 2010, Nasal nitric oxide and regulation of human pulmonary blood flow
4) Karolinska Institute, Department of Physiology & Pharmacology, Pharmacological Nitric Oxide Research


 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/033332_health_breath.html)