9. Meditace v pohybu

14.04.2013 21:38

Jógové ásany nejsou pouhým tělesným cvičením - mohou být i vstupní branou k sebe-uvědomění

Judith Lasater

Všechno, na co si jasně pamatuji z mojí první hodiny jógy, je strop. Mezi ásanami nám byly dávány instrukce, abychom se položili na cvičební podložky a odpočívali. Nepamatuji si už, co jsme dělali dalšího, ale vím, že právě tato první zkušenost mě přiměla, abych pokračovala. Už příští ráno jsem doma prováděla všechny pozice, které jsem si zapamatovala a od toho dne už jsem nepřestala. Ásany se staly centrální částí mého života.

Tím, co mě vtáhlo do cvičení ásan, byl intuitivní pocit, že tyto pohyby nejsou pouhým „strečinkem“; cítila jsem, že mají nějaké hlubší propojení s mou duší. A i dnes, po létech studia, stále věřím, že každá ásana reprezentuje nějaký aspekt mojí osoby a tak nabízí vstupní dveře do nitra - k hlubšímu uvědomování. To přichází, když se při provádění pozice soustřeďuji na pocity a myšlenky, které ve mě vyvstávají - nejde tu pouze o dokončení pohybu. Může se mi stát, že zaznamenávám napjatost v nohou nebo i emoční odpor k určitým pohybům. Tato moje každodenní dávka soustředění mi napomáhá upevnit si návyk k udržování pozornosti, která mi pak zůstává i po zbytek dne. Jak věnuji pozornost tomu, co se vynořuje, učím se vidět samu sebe a své reakce mnohem zřetelněji; a jak se pozoruji takto zřetelněji, začínám chápat svoje reakce mnohem jasněji; a jak se vidím jasněji, začínám rozumět tomu, že mé reakce jsou návyky, které jsem schopná opustit. A tento proces je jádrem spirituálního cvičení.

Využití ásan ke kultivaci uvědomování je zřejmě tak staré, jako celá indická civilizace. Archeologové třeba objevili v údolí řeky Indus vyřezávanou sošku starou kolem 5 000 let, která znázorňuje postavu sedící se zkříženýma nohama - stejnou pozici dodnes používají jogíni k meditaci. Avšak i navzdory tomuto prehistorickému důkazu pradávných kořenů jógy máme dnes k dispozici velmi málo konkrétních informací o vývoji jógových ásan. Tradice hovoří o tom, že každá ásana vznikla tak, že ji světec během své meditace zaujal spontánně. Je ale překvapivé, že nejuznávanější jógový text dávné Indie - Jógasútra od Pataňdžaliho (sepsaná ve 2.století před Kristem) jen velmi málo popisuje tuto oblast. Pataňdžali vlastně nepodává žádné konkrétní instrukce ke cvičení ásan - pouze se o nich zmiňuje ve 2.kapitole (verše 29 a 46-48). Přestože několik dalších dávných indických textů poskytuje o něco více popisů konkrétních pozic, mnoho učitelů se tradičně řídí přístupem Pataňdžaliho a učí, že to nejdůležitější na ásanách je připravit tělo na dlouhé hodiny meditace tím, že posílí záda a přizpůsobí nohy.

V západní kultuře na konci 20.století ovšem cvičení ásan nabylo podob, které by asi Pataňdžali vůbec nepřipustil. Jógové ásany se stávají ještě více známými a používanými - často i v rámci terapie po tělesných úrazech a stále více také jako systém cvičení fitness. Dnes se můžeme setkat s jógovými ásanami nejen ve známých časopisech pro zdraví, ale rovněž v nejpovrchnějších módních časopisech a sdělovací prostředky obvykle rychle přináší informace o tom, která filmová hvězda právě začala s praktikováním jógy.

Avšak i přes jejich současnou módnost a nepochybné zdravotní přínosy já tuším, že praktikování ásan v sobě skrývá ještě jiné dary, které mohou nabídnout Zápaďanům. Ještě zajímavější než jakákoliv konkrétní technika cvičení jsou pro mne dvě základní myšlenky o ásaně:
1) Domnívám se, že praktikování ásan může být už samo o sobě duchovním cvičením.
2) Toto cvičení nám může pomoci přinést duchovno do našich každodenních životů v tomto moderním světě - i daleko od ášramů a duchovních center dávné Indie.

Nás lidi na západě asi napřed přiláká vábidlo uzdravování, pružnosti a síly, ale pak zůstáváme u praktikování jógových ásan také proto, že jde o mocné neverbální vyjádření toho, co bývá chováno v posvátné úctě. Lidstvo odedávna hledalo propojení s transcendentnem. Ve skutečnosti jsme asi poněkud „natvrdlí“ na to, abychom hledali tento zdroj za svým já; a tento hlad po spojení s posvátným a neviditelným může být ukojen právě praktikováním ásan.

K tomu, abyste praktikovali ásany s opravdovostí, je potřeba se v daném okamžiku zpřítomnit. Pozorujete své pocity, reakce a vnímání snadnosti nebo obtížnosti, když se protahujete nebo ohýbáte. A právě taková důsledná snaha být tady a teď je základem meditace. Částí toho, co činí bytí v přítomnosti tak mimořádným, je to, že to děláváme jen zřídka. Po většinu času naše mysli zalétávají směrem k budoucnosti nebo se zpožďují v minulosti. Míváme sklony žít v našich myšlenkách o realitě, ale nikoliv v realitě samotné. Problém s tímto způsobem žití je ten, že nás to vede k míjení přítomnosti - a přitom přítomnost je vše, co skutečně máme. Naše častá nespokojenost se životem pochází z toho, že přítomnost nedokážeme plně vychutnávat přesně tehdy, když se odehrává. Praktikování ásan nám může pomoci znovu nalézt spojení s posvátným tak, že se opakovaně dotazujeme, zda je naše pozornost stále soustředěna na tento zázrak, kterého jsme součástí a na div stvoření, ve kterém žijeme.

V již zmíněné Jógasútře Pataňdžali jasně definuje stabilitu a snadnost jako dvě klíčové charakteristiky při praktikování ásan (kap.2. Verš 46.). Je ironií, že většina lidí považuje ásany v józe za pohyby; ve skutečnosti ásany po praktikujícím vyžadují, aby se naučil být nehybným. Takové setrvávání v nehybnosti je mocnou praktikou. Když se naučíte setrvávat v pozici, stabilita těla se stane pozadím, proti kterému můžete jasně rozlišovat neustálý pohyb mysli.

Učením se stanete nehybní - praktikování ásan tak pro vás může být vstupem k hlubším stavům meditace. Jógové ásany - především šavásana (pozice mrtvoly) - mohou studentovi dát ten nejdůležitější jógový dar: oproštění od identifikace. V Jógasútře Pataňdžali učí, že pokud se chybně identifikujete se svými myšlenkami jako se svým Já, je to pak kořenem všeho utrpení. A dále učí, že všechny praktiky jógy jsou zaměřeny na rozpouštění takovéto falešné identifikace.

Během nehybnosti v pozici šavásana můžete začít oddělovat vaše Já od vašich myšlenek. A jak se ponoříte do relaxace ještě hlouběji, počnete přecházet do stavu, ve kterém jsou myšlenky prožívány jako úkaz na povrchu. A pak můžete začít prožívat malý prostor mezi myšlenkou a tím, co je vnímáno jako Já. Jeden z mých učitelů kdysi řekl: „Problém s našimi myšlenkami spočívá v tom, že jim věříme“ - a problém s věřením je pak ten, že často jednáme podle nich a to způsobem, který přináší utrpení nám i ostatním. Jestliže zažijete ten malý prostor mezi vašimi myšlenkami a vědomím, které je na pozadí myšlení, myšlenky začnou ztrácet svou moc nad vámi. S tímto oproštěním se od identifikace přichází volba: můžete si vybrat jednání vyvolané myšlenkou nebo ji opustit bez konání. V zásadě vzato, je tento druh volby synonymem pro skutečnou svobodu.

Vedle takovéto stability ještě Pataňdžali zdůrazňuje, že pokud se má pozice stát ásanou, musíme ji vydržet se snadností (sukha). Pro většinu z nás se to ale možná bude jevit jako nereálný požadavek. Když totiž praktikujeme ásany, často si uvědomujeme jejich obtížnost - napjatost, slabost, mentální odpor nebo všechno dohromady. Jen vzácným bývá, že míváme pocit snadnosti. Co tedy Pataňdžali mínil tím, když trval na tom, že ásany musí být zaujímány se snadností?

Došla jsem k poznání, že „snadnost“ v tomto kontextu se vztahuje nikoliv na potíž, se kterou se setkávám v průběhu zaujímání pozice, ale spíše na mou interpretaci této potíže. Jinými slovy, pozice může i nadále pro mě být výzvou. A možná se to ani nikdy nezmění. Ale já se mohu stát „pokojnou“ vzhledem k interpretaci takové potíže. Mohu si zvolit, že setrvám v přítomnosti a dovolím takové potíži, aby tu byla, aniž bych proti ní bojovala, reagovala na ni nebo se ji pokoušela měnit.

A podobně jako hledání snadnosti ve vašem praktikování ásan neznamená vyhýbat se obtížným pozicím, ani rozšířené praktikování jógy není o aranžování života tak, aby byl bez potíží. Je to spíše o využívání disciplíny nalezené při cvičení ásan, abyste zůstávali nenucení i v samém centru potíží. Pokud se naučíte vytvářet takovou pohodu, pak se vše, co řeknete nebo uděláte, může stát ásanou - pozicí, která umožňuje vašemu tělu, mysli a duši souznít s harmonií vesmíru.

Judith Lasater, Ph.D., P.T. je autorkou knížek Relax and Renew (Rodmell, 1995) a Living Your Yoga (Rodmell, 2000). Vyučuje józe na mezinárodní úrovni už od roku 1971.


 

(Přeloženo z http://www.yogajournal.com/wisdom/457)