3. Meditace všímavosti prospívá a mění mozkové struktury už během 8 týdnů

17.04.2013 21:00

Sherry Baker

Meditace je prostě způsob, jak relaxovat a možná i dosáhnout v dané chvíli ztišení, že ano? Ne tak docela. Nejenže většina pravidelně meditujících vám řekne, že meditace jim dává lepší pocit po stránce emoční i tělesné, ale nyní už existuje i vědecký důkaz o tom, že pravidelná meditace doslova mění tělo – přesněji vyjádřeno, nastávají takové změny v mozku, které se jeví jako prospěšné.

Ve vědecké studii, publikované v lednovém čísle časopisu the Psychiatry Research: Neuroimaging, došli výzkumníci z Massachusetts General Hospital (MGH) k závěru, že už během 8 týdnů meditačních cvičení se objevují měřitelné změny v mozku sledovaných subjektů. Tato změny mají spojitost s pamětí, vnímáním sebe sama, empatií a stresem. Jde o vůbec první studii, která dokumentuje změny v šedé mozkové hmotě způsobované meditací.

„Ačkoliv praktikování meditace bývá spojováno s vnímáním vnitřního míru a s tělesnou relaxací, meditující lidé už dlouho tvrdí, že meditace přináší i kognitivní a psychologické účinky, které přetrvávají v průběhu celého dne,“ řekla v tiskovém prohlášení jedna z autorek studie, Sara Lazar, PhD z MGH. „Tato studie dokládá, že změny v mozkové struktuře zřejmě probíhají na pozadí některých zmiňovaných zlepšení a že lidé se necítí lépe jen proto, že se věnují relaxaci.“

Předchozí výzkum už zdokumentoval strukturální rozdíly mezi mozky zkušených meditujících a jedinců, kteří s meditací teprve začínají. Mezi takovéto nejvýznamnější rozdíly patřilo zesílení kůry mozkové v oblastech souvisejících s emocemi a pozorností. Avšak tyto předešlé studie neprokázaly, že takovéto rozdíly v mozku jsou opravdu způsobované meditací.

V nově zmíněné studii bylo využíváno vyšetření magnetickou rezonancí (MR), a s jeho pomocí byla vyhodnocována struktura mozku u 16 dobrovolníků dva týdny před experimentem a dva týdny po skončení 8-týdenního meditačního programu, který probíhal v the University of Massachusetts Center for Mindfulness. Dobrovolníci jednak navštěvovali jednou za týden sezení, při kterých se učili technikám meditace všímavosti (kdy se zaměřujeme na nezúčastněnou pozornost k vjemům, pocitům a ke stavu mysli) a kromě toho používali audionahrávek pro řízenou meditaci a vedli si záznamy o průběhu svých každodenních meditací. Vyšetření MR bylo také prováděno u kontrolní skupiny nemeditujících dobrovolníků, aby bylo možné srovnávat dosažené výsledky.

Meditující účastníci ve svých záznamech uváděli průměrnou délku každodenní meditace 27 minut. Následná vyšetření MR, která byla soustředěna na oblasti, kde podle dřívějších studií dochází ke změnám, vykázala zvýšení hustoty šedé hmoty v hippocampu (mozkové oblasti, která je důležitá pro učení a paměť) a ve strukturách spojovaných se sebeuvědomováním, soucitem a introspekcí.

Odpovědi meditujících na specifické otázky naznačily znatelné zlepšení v jejich odezvách na stresovou zátěž a toto zlepšení bylo korelaci s hustotou šedé hmoty amygdaly (oblast mozku, která hraje významnou roli při stresu a úzkostech). Žádná taková změna nebyla zaznamenána v kontrolní skupině.

„Je až fascinující pozorovat plasticitu mozkových tkání a to, jak prostřednictvím meditace můžeme hrát aktivní roli v proměnách mozku a zlepšovat svou kondici i kvalitu života,“ sdělila v prohlášení k médiím Britta Holzel, PhD – jedna z autorek studie z německé univerzity MGH und Giessen. „I další studie prováděné u pacientů doložily, že meditace dokáže vyvolat znatelná zlepšení u mnoha jiných symptomů. V současnosti zkoumáme skryté mechanismy v mozku, které zajišťují takovéto změny.“


Další informace:
http://www.nmr.mgh.harvard.edu/~lazar/


 

 

(Přeloženo z http://www.naturalnews.com/031228_meditation_brain.html)