7. Je meditace nezbytnou součástí v praktikování jógy?

24.11.2013 20:55

Timothy McCall

 

Potřebujete meditovat? Můžete dosáhnout stejných přínosů jako u meditace, pokud se budete věnovat jen ásanám, posilující józe, šavásaně nebo pránajamě? Stojí za to se o meditaci pokoušet, pokud máte pocit, že vám to nejde? Protože na našem blogu dostáváme z času na čas takové otázky, rozhodl jsem se proto tomuto tématu věnovat.

Nemohu si pomoci, ale musím poznamenat, že lidé často mluví o józe a meditaci jako o dvou odlišných praktikách. Avšak podle Pataňdžaliho – významného kodifikátora jógy, je meditace integrální součástí celého jejího systému. Pod označením jóga si však většina lidí v USA představuje ásany, takže proto jsou jóga a meditace oddělovány. A protože většina jógových kurzů se nezabývá žádnou meditací, mnoho zájemců se po ní ohlíží mimo jógu – často v buddhismu. Na tom by nebylo vůbec nic špatného, ale myslím, že lidé zapomínají, že Buddha byl také jogínem, než se stal Buddhou!

Meditace se ukazuje být efektivním nástrojem k odstraňování stresu, ke ztišování mysli i nervového systému. To je určitě pravda, ale pokud by to bylo vše, co může meditace nabídnout, jen stěží byste pohlíželi na tuto praktiku jako na nepostradatelnou, neboť v józe i tak nalézáme mnoho nástrojů pro zdokonalování relaxace: ásany, dechová cvičení, zpívání manter nebo další techniky.

Pro mnohé oddané jogíny je však meditace zlatým hřebem praxe jógy. Ásany doporučují proto, že připravují tělo na meditaci – abyste byli schopni sedět vzpřímeně a dlouhou dobu bez námahy. Všechny vysoké úrovně sámadhí – jak popisuje Pataňdžali v Jógasútře – se mohou odehrát pouze při meditaci. A bývá k tomu potřebná praxe trvající celé roky nebo dokonce i desetiletí.

Já sám už se také věnuji meditaci dlouhou dobu a meditace se stala vrcholem mého praktikování. Zpočátku ale pro mě neměla takový význam. Když jsem začínal, moje mysl byla velmi neklidná a bylo pro mě nesmírně obtížné udržovat svou pozornost, aby nepřeskakovala z jednoho tématu k dalšímu. Bylo velmi obtížné sedět pohodlně na jednom místě, aniž bych upravoval svou polohu a nevrtěl se. Mnoho lidí, kteří se pokouší meditovat, při těchto pokusech ztrácí chuť a vzdávají další pokračování. Jsem ale přesvědčený, že to je zásadní chyba. Je to podobné jako u jiných oblastí jóg – jedině když bojujete s potížemi nebo se ztrátou motivace, mohou přijít výsledky. Jóga nás čí, že vyváženější se můžeme stát jen odstraňováním svých slabin.

Meditace může být skvělým nástrojem ke studiu vlastní mysli a k jejímu postupnému ovládnutí. (Nemluvím tu pouze o vědomé mysli, se kterou se často utkáváme hlavně v rámci psychoterapie, ale také o nevědomé mysli, která mívá velký vliv na naše jednání i prožitky štěstí.) První lekcí pro většinu z nás, kteří usedají na meditační polštář, bývá pozorovat, jak neukázněná je naše mysl a jak obtížné je udržet naše soustředění na dobu delší než několik vteřin. Uvědomění si této skutečnosti může být i nepříjemné, ale je to první krok k tomu, jak věci změnit.

Pokud dokážete sledovat svou přeskakující mysl, ponoukající vás, abyste vstali z meditace a něco dělali, a daří se vám přivést svou pozornost nazpět ke svému dýchání, pozorování obrazu či k mantře, dostaví se pak skutečné přínosy. Když byly u lidí při zjednodušené meditaci s mantrou prováděny studie o jejích relaxačních účincích, vyšlo najevo, že i v případech, kdy lidé nemají jistotu správného postupu, dostavují se u nich i tak fyziologické přínosy v podobě snižování krevního tlaku, zpomalování tepu, aj.

I v mém případě, kdy už mám za sebou mnoho let s meditací, nastávají dny, kdy moje mysl bývá neklidná. Bývá ale pravidlem, že pokud chvíli vytrvám se svou snahou, mysl se zklidňuje. Jedním z důvodů, proč někteří odborníci doporučují každodenně alespoň 20 minut meditačního sezení, je to, že taková bývá minimální doba potřebná ke zklidnění. Čím déle však praktikujete, tím snadnějším se to stává.

Možná budete pochybovat, že byste mohli ve svém nabitém programu najít dalších 20 minut jen pro sebe. Zpočátku však nemusíte nacvičovat po tak dlouhou dobu. K vybudování pravidelného návyku zprvu dostačuje i pouhých několik minut. Až s postupem času můžete dobu svého sezení pomalu prodlužovat. Po deseti letech, kdy se mi podařilo postupně prodlužovat svou meditaci až na hodinu denně, jsem zjistil, že potřebuji spát kratší dobu – také asi o jednu hodinu. Jako by mi meditace poskytovala stejný odpočinek jako spánek. Uvědomil jsem si tak, že mi vlastně meditace neodebírá žádný čas, potřebný k běžným činnostem!

Při svém působení jako učitel jógové terapie často doporučuji meditaci – nebývá to ale pokaždé. Někdy se totiž stává, že člověk v úzkostném stavu nebo s vážnou depresí, se při pokusu zavřít oči a soustředit se do svého nitra může cítit i nepříjemně – což muže být kontraproduktivní. Pokud je tu ale možnost využít i dalších nástrojů, jako jsou dechová cvičení nebo ásany, díky nimž se může akutní stav zklidnit, pokouším se zařadit meditaci až později. Došel jsem k poznání, že z pohledu dlouhodobější léčby úzkostí a depresí může být meditace tím nejúčinnějším nástrojem, jaký máme k dispozici. Může nás totiž přivést až do míst, kam to ásany i při svých významných účincích nedokáží. Na rozdíl od mnoha učitelů meditace si ale nemyslím, že by se člověk měl vzdát svého praktikování ásan, jakmile se věnuje meditacím. I ásany totiž dokáží působit v místech, která naopak meditace neovlivní – vezměme si jako příklad třeba ohybače kyčlí...

Z toho všeho vyplývá, že rozličné nástroje jógy zřejmě působí společně synergicky. Díky meditacím se můžete zdokonalit při provádění ásan, a ásany zase naopak mohou prohloubit vaše meditace. A pravidelná pránajama může být prospěšná pro obojí!

Ve svém příštím příspěvku uvedu další rady, jak začít s meditačním cvičením. Pokud ale budete mít nějaké konkrétní otázky, můžete se zeptat i přímo.

 

 

(Přeloženo z http://yogaforhealthyaging.blogspot.cz/2013/05/is-meditation-essential-part-of.html)