2. Vědecký základ jógové terapie

14.04.2013 21:40

Výzkum dokládá účinnost jógové terapie a předkládá vysvětlení, jak to funguje

Timothy McCall, M.D.

Jedním z překvapivých jevů v západní vědě v posledních několika desetiletích je vliv starých východních nauk jako je např.jóga. Rostou možnosti přesnějších výzkumů a tak jsou vědci schopni se podívat na mozek i tělo a detekovat jemné změny, které se odehrávají u praktikujících jógy a meditace. Před lety bylo na západě provedeno jen málo studií a většina vědců nebrala v úvahu výzkum indické jógy z důvodů nedostatečné metodologie, jako je např. scházení kontrolních skupin pro vyhodnocení výsledků. Dnes je metodologie mnohem lepší a můžeme prohlásit, že mnoho indických studií o józe je lepších, než většina těch, které byly prováděny na západě.

Tak jako se jóga stává více a více hlavním proudem a roste výzkum alternativních a doplňkových systému léčby, studie jógy se stávají nejen lepší, ale také mnohem četnější v Indii a také v USA. Jen v několika posledních letech výzkum potvrdil efektivnost jógy v takových případech, jako je bolest zad, roztroušená skleróza, nespavost, zhoubné nádory, srdeční nemoci a dokonce i TBC. Studie také stále častěji dokumentují, jak jóga působí. Mimo mnoha blahodárných účinků jóga dokázala, že dává sílu, pružnost a rovnováhu; zlepšuje imunitní systém, snižuje hladinu cukru v krvi a úroveň cholesterolu; zlepšuje psychický pocit pohody. Jedním z jejích nejuznávanějších účinků je ovšem snižování stresu.

Stres a autonomní nervový systém.

I když je jóga mnohem víc než metoda pro snižování stresu, je pravděpodobně nejkomplexnějším způsobem pro zdolávání stresu, který byl dosud nalezen. Stres není jen pouhý faktor, který vzniká v životních podmínkách označovaných jako „stres-vyvolávající“, jako jsou migrény, žaludeční vředy, syndrom podrážděných střev, ale projevuje se tím, že přispívá ke vzniku srdečních potíží, diabetu a osteoporózy.

I taková choroba jako je rakovina – u které je překvapivě malá jistota, že její příčinou byl stres – je extrémně stresující jakmile byla diagnostikována a začíná se s léčbou. Jóga může zlepšit nejen kvalitu života po stanovení diagnózy, ale projevuje se jako nástroj pro tlumení vedlejších účinků léčby operací, ozařováním, chemoterapií apod. Je schopna zvýšit pravděpodobnost přežití.

Abychom si uvědomili roli stresu při chorobě a účinky relaxace při prevenci a léčení, je důležité pochopit funkci autonomního nervového systému (ANS), který ovlivňuje funkci srdce, jater, trávení a vnitřních orgánů. ANS má dvě větve, které se doplňují: sympatický nervový systém (SNS) a parasympatický nervový systém (PNS). Obecně platí, že pokud je SNS vybuzený, utlumí se PNS a naopak.

SNS ve vztahu ke stresovým hormonům, jako je adrenalin a cortisol, vyvolává sérii změn v těle, ke kterým náleží zvýšení krevního tlaku, tepu, hladiny cukru v krvi. Takové změny pomáhají člověku vydržet v kritické situaci. Projeví se to intenzivním oběhem okysličené krve ve velkých svalech trupu, rukou a nohou, a to umožní člověku utíkat od nebezpečí nebo bojovat (odezva nazývaná „bojuj nebo utíkej“).

V kontrastu s tím, PNS zpomaluje srdce a snižuje tlak krve, umožňuje zotavení po stresové události. Krevní zásobování pro trávicí a reprodukční orgány, jejichž činnost není nezbytná při ohrožení, se obnovuje. Jako protiklad k „bojuj nebo utíkej“ mohou být tyto regenerační funkce označeny „odpočiň si a pokračuj v trávení“. Občas jsou přezdívány jako relaxační odezva.

Mnoho jógových praktik, jako tichá ásana, pomalé dýchání, meditace, řízená představivost, vyvolávají aktivaci PNS a vedou k mentální relaxaci. Jógové techniky jsou ale víc, než jen relaxace. Cvičení, jako je intenzivní pozdrav slunci, dech kapalabhátí a dech se zádržemi aktivují SNS. Jedním z tajů jógy, který byl odhalen výzkumem podporovaným nadací sw.Vivékanandy poblíž Bangalore, je to, že aktivující cvičení následované relaxačními technikami vede k prohloubení relaxačního účinku ve srovnání se situací, kdy se jen relaxuje.

Neuroplasticita

Domnívám se, že jedním z největších vlivů jógy na zdraví je možnost ovlivnit dlouhodobé návyky vedoucí ke snížení funkcionality. Lidé často mívají nezdravé návyky myšlení a vzorce chování, které podkopávají jejich zdraví – návyky, které si možná uvědomují, ale nejsou schopni je změnit. Kromě přímých účinků na zdraví, které mají ásany, dechová cvičení, meditace a další praktiky, je pro pravidelně cvičící obvyklé, že přejdou na lepší stravování, omezí konzumaci kofeinu nebo alkoholu, vzdají se náročného zaměstnání nebo začnou trávit více času v přírodě. Jak se jednou stane člověk citlivější k působení různých okolností na své tělo a vědomí, stále více si přeje dělat to, při čem se cítí lépe.

Moderní chápání funkcí mozku znamená to, že nejsme jen statickou strukturou (což se učí na medicíně), tento orgán se automaticky sám proměňuje – to je fenomén nazývaný vědci jako neuroplasticita. Opakované myšlenky a jednání může změnit váš mozek, a čím více se něčemu věnujete, tím silnější se stává nová síť neuronů. Už před 2.000 lety se o tom zmiňoval Pataňdžali, když tvrdil, že klíčovým úspěchem při józe je oddané, nepřerušované praktikování po dlouhou dobu. Výsledné neuronové sítě (neboli samskáry) se stávají silnějšími, když vytrváváte. Pomalu ale jistě tyto nové životní rutiny v myšlení a jednání pomáhají lidem opustit vyjeté koleje, ve kterých uvázli.

Dr. Timothy McCall je certifikovaný odborník na vnitřní lékařství, lékařský dopisovatel Yoga Journalu a autor právě vycházející knihy Yoga as Medicine (Jóga jako lék). Je možné ho najít na www.DrMcCall.com.

Květen 2006

(Přeloženo z www.yogajournal.com/teacher/2016_1.cfm)